Muzika










Postupně sem přidávám vybrané kousky z mé letité sbírky s krátkými komentáři. Jsem hodně vybíravý, málokdy mne zaujme více než jedna skladba z celého alba.

Obliba konkrétní skladby se těžko vysvětluje. Asi potřebuju neotřelou melodii a suverénní nadhled muzikantů. Nebo z toho musím cítit radost z hraní?

Nejprve něco lehčího

Vicente Amigo - Roma

Flamenco říznuté irskou, nádherná kombinace z roku 2013.

Stevie Wonder - Blowin' in the Wind

Fascinuje mne, jak si dokáže pohrát s notoricky známou melodií (Dylan 1962), a navíc ten druhý hlas! Nahrávka z roku 1966, kdy bylo slepému muzikantovi 16 let. Kdybych někdy musel vybrat nejlepší nahrávku všech dob...

Keith Jarrett - Country

I jazz může mít melodie . Poprvé v podání autora se saxofonistou Garbarkem podruhé v podání dvou Norů: piano Lundgren, pozoun Landgren.

Don Shelton - Shimmery

Nejlepší klarinet, jaký jsem za 40 let soužití s tímto nástrojem slyšel. Technicky, ale především kvalitou tónu. Nahrávka s orchestrem (a aranží) Boba Florenceho z roku 1995, kdy bylo klarinetistovi 61 let. A nevynechte předčasný konec v čase 7:03.

Al Di Meola, John McLaughlin, Paco de Lucía

Kytaroví velmistři si hrají. Mediterranean Sundance / Rio Ancho (San Francisco, 1980).

Aretha Franklin - Think, No One

Muzikantský přírodní úkaz. Nejprve za mlada v plné síle a pak ještě po své sedmdesátce.

Tři kousky pro milovníky jazzu

Terence Blanchard - Levees

Skvělý trumpeťák a aranžér. Kdysi nám ho přivezl jazzman Rudi Linka na pražský Staromák a byl to nezapomenutelný letní večer. Tady pláče nad tragédií Katrina v New Orleans.

Oscar Peterson - Sandy's Blues

Tolik nápadů, veselí a rozvernosti v jedné skladbě, že by to jiným vystačilo na celé album. A žádná improvizace. Vše pečlivě vymyšleno, nacvičeno a precizně provedeno.

Brad Mehldau - And I Love Her

Improvizace, improvizace, improvizace! Jazzmani mají prý v průměru rychlejší reakce než klasičtí muzikanti, neb při hře myslí navíc na to, co hrát. Nejen jak.

Pár lidovek

Lúnasa - Inion Ni Scannlain

Melancholické, jak sama irská krajina. A oni si tam takhle hráli skoro v každé hospodě.

Soweto Gospel Choir - Umoya We Nkosi

Jihoafrický způsob víry. Syté hlasy a rytmus v těle.

A klasika na závěr

Chanticleer - Ave Maria

Mužský sbor a oslava toho nejkrásnějšího v životě lidí. Autor Franz Biebl skladbu složil v roce 1959.

Mozart - Requiem: Dies Irae a Agnus Dei

Dva ze čtrnácti dílů posledního díla (1791) mého oblíbeného autora (a přitom jsem ho začal oceňovat teprve po shlédnutí Formanova Amadea). Nahrávky z roku 1976, Wiener Philharmoniker, Herbert von Karajan.

Pavel Verner - cello

Dvě ukázky zvuku jeho nástroje: Mark Summer - Julie-O a J. S. Bach - Sonáta pro violoncello a cembalo (D dur, 1. věta, BWV 1028, cembalo B. Kürstenová).