Druhá štěňata

Pak pět hodin nic a následovala mrtvá fenka hned v závěsu s jednou živou. S hodinovými odstupy pak následovaly dvě další fenky.

Jedno štěně - pejsek - nepřibíral na váze, tak jsem (opět) urychleně vyrobil domácí „noru“ a 14 dní ve dne v noci dohlížel, aby se při každém kojení dostal k cecíku. Přesun celé rodinky do venkovní nory se zatím odkládá.

Večer začínají otevírat oči. Zdá se, že se už i pejsek dokáže o jídlo porvat sám. Snižujeme tedy teplotu v místnosti, teď jsme na 10 stupních. Během zítřka a dvou nocí stáhneme teplotu na 7 stupňů a ve čtvrtek ráno celý cirkus přesuneme do mrazu do venkovní nory.

Přesun ven byl bez problémů, štěňata přibírají snad i víc než doma. Můžeme tak zahájit přijímání návštěv. 

Prosba k návštěvám: nenoste prosím žádné dárky, zvlášť ne nic k jídlu nebo k mlsání. Ani Rakše ne. Všeho mají dost a já nechci riskovat jejich zdravotní obtíže.

To hlavní co potřebují totiž přinesete, aniž o tom asi víte - váš lidský individuální pach. Vlci i psi žijí v takovém světě, o kterém nemáme ponětí. Jen z rozsahu jejich čichových buněk to vypadá, že mají minimálně o 6 řádů, tedy milionkrát, citlivější čich než my. A navíc netušíme, co všechno z takových dat dokáže vydolovat jejich mozek. Nepřekvapilo by mne, kdyby si štěňata každého z vás, kdo je pochováte, pamatovala celý život. Pokud svou návštěvou oslabíte jejich pochopitelnou vlčí nedůvěru k lidem, tak jim dáte do života v lidské společnosti ten nejlepší možný dárek.

Rakša neustále dohlíží na čistotu všech štěňat.

Štěňata jsou měsíc stará. Eviduji počet „socializačních návštěv“, tedy kolik různých lidských náručí už štěňata poznala,  jsme na čísle 44.

Už jsou to jasní masožravci, žádní kojenci, a nedočkavě čekáme na výsledky genetických testů, aby se mohli rozjet do nových domovů.

Rakša nám názorně předvedla, jak vlci nosí štěňatům potravu. Dal jsem jí jednou maso dříve než štěňatům. Slupla ho a skočila přes plůtek mezi své děti. Ty jí hned začaly olizovat koutky a ona je chvilku vodila po výběhu. Pak se zastavila, vyvrhla maso a spokojeně sledovala, jak se cpou.

Rakša si s nima hraje, nechává na sobě i kosti hryzat (video), stále je usměrňuje a občas s nimi i spí ve vřesu. 

Ovšem štěňata začala přelézat plůtek výběhu, tak dostala celou zahradu a začala demolovat zbytky vegetace.

Poslední společné fotky, fenky odcházejí se svými majiteli. Takže konec dvouměsíčního představení a nám začíná nové dobrodružství - život se dvěma vlčáky.